Jicchak Navon

Jicchak Navon
יצחק נבון
Jicchak Navon v roce 2010
Jicchak Navon v roce 2010
5. prezident Izraele
Ve funkci:
19. dubna 1978 – 5. května 1983
Předseda vládyMenachem Begin
PředchůdceEfrajim Kacir
NástupceChajim Herzog
11. ministr školství a kultury Izraele
Ve funkci:
13. září 1984 – 15. března 1990
Předseda vládyŠimon Peres,
Jicchak Šamir
PředchůdceZevulun Hammer
NástupceZevulun Hammer
Stranická příslušnost
ČlenstvíStrana práce
(dříve Ma'arach, Rafi, Mapaj)

Narození9. dubna 1921
Jeruzalém, Britský mandát Palestina
Úmrtí6. listopadu 2015 (94 let)
Jeruzalém, Izrael
Místo pohřbeníÚsek velikánů národa
Kneset6.9., 11., 12.
ChoťOfira Navonová
DětiNa'ama a Erez
Alma materHebrejská univerzita
Profesepolitik, spisovatel, dramatik, vychovatel a diplomat
Náboženstvíjudaismus
Oceněnívelkokříž Řádu za občanské zásluhy (2003)
PodpisJicchak Navon יצחק נבון, podpis
CommonsYitzhak Navon
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jicchak Navon (hebrejsky יצחק נבון‎, 9. dubna 1921, Jeruzalém6. listopadu 2015) byl izraelský politik, diplomat, prozaik, dramatik a pedagog. V letech 1978 až 1983 zastával funkci izraelského prezidenta. Byl prvním sabrou (Židem narozeným na území země izraelské či Izraele), který se stal izraelským prezidentem a zároveň byl prvním sefardským prezidentem Izraele.[1]

Než se stal prezidentem, zastával různé funkce v izraelské státní správě, a to především na ministerstvu školství a kultury, kde se zasadil o rozvoj v mnoha oblastech, který je patrný dodnes (například komunitní centra matnas).[2] Byl osobním tajemníkem prvního ministerského předsedy Davida Ben Guriona a ve dvou různých obdobích byl po více než 20 let poslancem Knesetu za strany Rafi a Stranu práce. Celkem šest let byl ministrem školství a kulturyizraelské vládě. Mimo politiku byl aktivní v mnoha oblastech umělecké tvorby; je autorem dvou muzikálů, několika povídek a televizního seriálu. Ve veškeré své umělecké tvorbě se zaměřoval na sefardskou komunitu. Podle telefonického průzkumu veřejného mínění z prosince 2007 jej považovalo nejvíce Izraelců za nejlepšího izraelského prezidenta v historii státu.[3]

  1. ČEJKA, Marek. Judaismus a politika v Izraeli. 3. vyd. Brno: Barrister & Principal, 2009. 278 s. ISBN 978-80-87029-39-8. S. 83. 
  2. Yitzhak Navon [online]. Ministerstvo zahraničních věcí Státu Izrael [cit. 2010-02-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. BLAUSTEIN, Max. A nejoblíbenějším izraelským prezidentem je... [online]. Eretz.cz, 2008-01-03 [cit. 2010-02-07]. Dostupné online. 

Developed by StudentB